ČESKÉ PAŠIJE.

Antonín Klášterský

My v hloubi můžem chápat muky Krista, my, jenž jsme v slávě, moci královali a kříž pak nesli, vyhnanství vše žaly, kdy nebylo, kam hlavy sklonit, místa. Nad námi Smrt již vznášela se jistá, přes hrob náš věky již se celé valí, a naše jméno – lesk ten oprchalý – již ruka Dějin smazati se chystá. Leč zázrakem jak On jsme vstali z rovu, svůj strhli rubáš, promluvili znovu. Ó, vstalť jest, vstalť jest národ! duše plesá. Leč ty’s, ó, Kriste, vstal, bys na nebesa vstoup v slávě svojí, my pak ze příkrovu, pít žluč dál, zřít, jak nový křiž se tesá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

332. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MRTVÍ. (František Kyselý)
  2. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  3. TĚLO SATANOVO. (Sigismund Bouška)
  4. Pieta. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  6. Padla lípa. (Sigismund Bouška)
  7. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  8. K BOŽÍMU HROBU (František Odvalil)
  9. HROB NA CESTĚ. (Sigismund Bouška)
  10. SETMĚLO SE. (Hanuš Jelínek)