STARÁ LÁHEV.

Antonín Klášterský

Nad jezerem, jež hrálo do modrava, kdes na jihu jsem used na vinici, a starý vinař, úsměv na své líci, již láhev nese ze svých sklepů tmava. Krk láhve, stěny, dno i celá hlava, vše šedé prachem, hlinou na ní tkvící a smetí, pavučí, jak dlouho, těžko říci: „Znak, signore, že vzácná je a pravá!“ Nechť nad mou knihou letí roků řada, nechť pohází ji blátem nenávist, a prach a smeť nechť hustě na ni padá! Kdys neodstraší někoho ta špína, prach nechá prachem, smetí smeť – jsem jist, a zkusí, dobrá kdys jak rostla vína.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

701. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kniha (Antonín Klášterský)
  2. Mezi zn. 106. a 107. Letní čas byl, větřík vůně dýchal, (Jan Kollár)
  3. II. Slunko je venku i v síni, (Adolf Heyduk)
  4. None (Otakar Červinka)
  5. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  6. Návštěva slávy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sonet-Epilog. (Jaroslav Vrchlický)
  8. TVŮJ KAŽDÝ LÍSTEK – (Josef Svatopluk Machar)
  9. PETRU BEZRUČOVI. (Josef Svatopluk Machar)
  10. AESOP. (Jaroslav Vrchlický)