SOUD DĚJIN.

Antonín Klášterský

Je soud ten vskutku? Snili v době dávné vždy o něm naši otcové a předci, tíž zneuznání, křivdy na své pleci, že mlhy klesnou, jak svým mečem mávne. Že v pravém světle vše se zjeví věci: čin, myšlénka i cesta snahy správné; nad hrobem zazní fanfáry jim slavné, a z ponížení vstanou jako reci. Nás jímá skepse. Zříme: lží jen setbu dál nese vítr, potupa se vleče, a křivda dál a dále letí cvalem. Máš znamení – jdi! Pad’s – je konec seče! A kdo mít bude sílu zlomit kletbu a odvahu: vším znovu probříst kalem?!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

296. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. Vždy věrni! (Karel Dostál-Lutinov)
  3. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  4. I Husitské písni (Jaroslav Vrchlický)
  5. DÓM (Xaver Dvořák)
  6. OSVĚTA. (Václav Jaromír Picek)
  7. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  8. None (František Serafínský Procházka)
  9. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  10. TĚM, KTEŘÍ ZAPOMNĚLI (Viktor Dyk)