ANDĚL.

Antonín Klášterský

Byl hlučný rozhovor, a náhle něm z nás každý zmlknul jako v jeden mžik; ni dech, ni povzdech v ticho nepronik, jak ve snách každý seděl s tichým rtem. O čárném kraji snad se zdálo těm, a před oněmi mrtvých táhnul šik – až probudil nás náhle dívčí rtík: „My zmlkli! Anděl lít to pokojem!“ Ba letěl anděl vzpomínky to ryzí, a jak se vznášel kolem, duše naše se zachytily bílé jeho řízy. A létly s ním, kam, mysliti se bály, leč probuzeni, zřeli kol jsme plaše a cítili, že vracíme se z dáli.

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

46. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLAVÍR. (Josef Svatopluk Machar)
  2. HOST. (Vladimír Frída)
  3. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mrtvé ticho zas se rozložilo, (Jan Neruda)
  5. Pan doktor. (Karel Leger)
  6. PÍSEŇ (Antonín Klášterský)
  7. JDA MALÝM MĚSTEM (Hermor Lilia)
  8. U STARÉHO KLAVÍRU. (Josef Merhaut)
  9. Zapomenutá stráž. (Viktor Dyk)
  10. KDYŽ VYNESLI JEJ... (Jan Opolský)