Dobrák.

Antonín Klášterský

Když do škol chodil, vzdychl kantor starý si nad tou jeho hlavou častokráte; však že mu Pánbůh nedal do ní dary, zas dal mu srdce – a to bylo zlaté! A že pak zlato nejměkčím je kovem, jak dítě měkký byl i ku ptáčeti, žil v míru rád a neublížil slovem a kmotrem stál už ve vsi tuctu dětí. Měl pěkné bydlo, statek po svém otci, sám vzdělával jej k úmoru a pádu, vždy časně vstával, pozdě lehal k noci a se svou ženou neměl nikdy vádu. Žebrák měl u nich volné dvéře vždycky, a sedlák slzel v svátek při kázání, k čeládce vlídný, štědrý byl a lidský, on zahřímá – a úsměvu již brání. Když o vše přišli sestra s jeho svakem, i s dětmi je vzal k sobě. Pak i děcko si bratra přived’ z pohřbu s vlhkým zrakem a pracoval a živil na svém všecko. Tak na tom statku rostly zvolna dluhy, nechť hospodář měl mozolnaté ruce. No, potěš Bůh, kdo život nese tuhý! – Dnes do vsi přišla z města exekuce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

475. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pole. (Antonín Klášterský)
  2. 7. Otci. (Jaromír Březanovský)
  3. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  4. Září. (Adolf Heyduk)
  5. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Jistý chléb. (Adolf Heyduk)
  7. XIX. Čary. (František Serafínský Procházka)
  8. Oráč. (Adolf Heyduk)
  9. ŽEŇ. (František Kvapil)
  10. Jde cestou poslední muž dobročinný, ( H. Uden)