VZPOMÍNKA Z PLESU.

Antonín Klášterský

Té sladké z plesu melodie mi časem hlavou táhne hlas, ne, nevzpomínám, a přec žije, a maně si ji bzučím zas. A kdykoli ta píseň živá mi náhle myslí proletí, jak rostla by s ní, krásná kývá i hlavička mi z paměti. Ta píseň byla laškující, jak máj když dýchne do března, a pták si zpívá na větvici, ta tvář tak byla líbezná. To před lety už bylo kdysi... Teď píseň tu již nehrají, a hlavičky mé snivé rysy snad svadly též už potají. Vždyť svadnout jak to z plesu kvítí jsou všední lidské úděly; jen ona krása věčně svítí, již do srdce jsme se zavřeli!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

161. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO LETECH. (Ludvík Lošťák)
  2. ZVONY. (Bohdan Kaminský)
  3. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  4. Ouvertura. (Josef Svatopluk Machar)
  5. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  6. 7. S trudem svým se vracím z doubí – (Václav Bolemír Nebeský)
  7. POHÁDKA (Otokar Fischer)
  8. LXXXIV. Jarní noc (Adolf Heyduk)
  9. nic hlasitého (Stanislav Kostka Neumann)
  10. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)