nic hlasitého

Stanislav Kostka Neumann

slyšeli jste tu píseň, kterou zpívá, jdouc ulicí mlčky? to je píseň pro všecky. nemohli jste slyšeti té písně, kterou zpívá – někdy – její pohled, zpívaje o lásce. to je píseň jen pro mne. všecky jarní písně ptačí, jako když časně ráno v květnu otevřete dokořán okna. všecky touhy dvacetiletého srdce, jako když jitřní paseka zkvetlá šumí a chvěje se hmyzem. a všecky struny cudného civismu, plaše se třesoucí větrem. nic však hlasitého, protože jste hloupí, cyničtí, domýšliví, a mládí sen je křehká mimosa. a mládí sen je plachý zpěvný pták z vonného houští. vůbec ho nepoznáte, hluční turisté života. ale já jej znám, poněvadž za ním trpělivě, po špičkách chodívám. nic hlasitého. jen tu a tam jasný, dětinský smích ze srdce přečistého.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

385. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BLÁHOVÁ PÍSEŇ. (Jan Červenka)
  2. LXXXIV. Jarní noc (Adolf Heyduk)
  3. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  4. PO LETECH. (Ludvík Lošťák)
  5. I. Má píseň chudá květina (Alois Jirásek)
  6. VZPOMÍNKA Z PLESU. (Antonín Klášterský)
  7. ECHA Z RÁJE. (Vladimír Frída)
  8. SMUTNÁ PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  9. PÍSEŇ. (Karel Václav Rais)
  10. Tak mám tebe plnou duši. (Jaroslav Vrchlický)