TAK DÁVNO!

Antonín Klášterský

Tak dávno, tak dávno, tak dávno jsme sví! Ó, ten čas tak letí a pádí! My říkali tomu jen přátelství, a zatím jsme měli se rádi! Však přátelství nemůže vroucí být tak, jak cit náš byl silný a vřelý, a paprsků při něm nemůž’ mít zrak, co my jsme jich v oku svém měli. To jako když v loďku dva usednou, jež tichý jen řeky proud oře, a nevědí jak, a pojednou je kolem nich nesmírné moře. Tak sami, tak sami, tak sami jsou v něm. Zrak v zraku, a ústa jsou němá. Ó, viď, že jsi ráda, že daleko zem a moře to konce že nemá?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1080. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TANEC RUSALEK. (Jiří Mahen)
  2. II. Je náš tábor jako výspa v moři, (Antonín Klášterský)
  3. PIRÁTI. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Loďka. (Josef Václav Sládek)
  5. Do dáli, do daleka. (Josef Václav Sládek)
  6. PLOUT BUDEME. (Čechoslav Ostravický)
  7. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  8. V POZDNÍ CHVÍLI (Růžena Jesenská)
  9. PORTRÉT DVOU PLAVCŮ (Viktor Dyk)
  10. Pod korouhví naděje. (Jan Pelíšek)