Mistru Aloisu Jiráskovi

Antonín Klášterský

Muž hákem oral tvrdou horskou půdu(J5f) pot skrápěl skráň mu v trudu(J3f) neb vzdorná země jak když záští chová(J5f) hák vyhodila vzhůru(J3f) a práce stále počínala znova(J5f) a třikrát marně vjel hák v tvrdou kůru(J5f) již lámalo to šíji páž i plece(J5f) a na konec muž setřel pot si s čela(J5f) a spokojeně oddychl si zcela(J5f) A přece se to uďálo no přece(J5f) Tak vyprávěls nám mistře ve svém díle(J5f) a tak jak onen houževnatý horal(J5f) jenž hákem zemi oral(J3f) jsi chtěl nás míti nepoddajné v síle(J5f) Před naše oči kouzlils velkolepý(J5f) nám obraz síly vzdoru(J3f) jak na hranici Hus mřel pálen katy(J5f) mučenník pravdy svatý(J3f) jak nová obec rostla na Táboru(J5f) a proti všem jak vůdce vedl slepý(J5f) lid ozbrojený palcáty a cepy(J5f) ne na výboj leč pro volnost a víru(J5f) pro rovnost všech a bratrství všech lidí(J5f) pro zákon boží jenž chce lásce míru(J5f) leč drtí toho kdo lid trýzní šidí(J5f) Nám před oči jsi předků bědu stavěl(J5f) kdy na lid zbitý chorý(J3f) stín černý padl s kleté Bílé Hory(J5f) a bylo temno temno po vší zemi(J5f) a národ zmíral němý(J3f) a jenom někdy obzor zakrvavěl(J5f) jak zažehli vsi zpupní kyrysníci(J5f) Sluch naplnils nám našich dědů pláčem(J5f) když pálili jim knihy na hranici(J5f) když pán je s drábem trýznil karabáčem(J5f) a jezovita posměch na rtu vzteklém(J5f) po nohách šlapal jim a hrozil peklem(J5f) Dals pocítit nám muka našich dědů(J5f) a vši jich bědu(J2f) ne však by naše hlava(J3f) nám malomocně klesla k chabé hrudi(J5f) leč aby jako rána pálila nás žhavá(J6f) jež vzdor a pamět budí(J3f) že týž rod který lámal naše šíje(J5f) dál na trůně tu sedí a nás svírá(J5f) v své moci poutech šlape nás a týrá(J5f) nám jazyk rve krev našich dětí pije(J5f) Tak živil jsi v nás svatý oheň hněvu(J5f) a učil jsi nás milovat řeč rodnou(J5f) tak sladkou plnou zpěvu(J3f) jak ten náš odkaz věků neskonalý(J5f) ji buditelé naši milovali(J5f) když pozvedli ji zašlapanou v prachu(J5f) a vlastním dechem hřáli(J3f) a o ni vždy se báli(J3f) a snili jen jak rozkvete zas v nachu(J5f) V tvém díle mistře hlas jich mrtvý ožil(J5f) a žár tvé lásky sladký(J3f) nám hluboko vtek do krve a do žil(J5f) Zas národ spiatý po svobodě toužil(J5f) čím víc jej tyran soužil(J3f) a když nám syny v krvavé hnal jatky(J5f) by trůn mu zachránili(J3f) za trýzně za násilí(J3f) sta tisíce jich vzpomnělo tvých reků(J5f) a zdálo se jim že čas na zvon bije(J5f) by pomstili ta muka celých věků(J5f) pro volnost vlasti na zmar dynastie(J5f) Jak šelma ryšavá by ještě vládla(J5f) zas proti všem tu sbíral se voj český(J5f) zas na Čechy tma padla(J3f) leč z dáli do ní kmitaly již blesky(J5f) až poslední jímž kletý trůn se sřítil(J5f) prosáklý mnohou krví(J3f) jak svobody svit prvý(J3f) nám po staletích jasně zase svítil(J5f) Buď mistře zdráv Hle rozlévá se kolem(J5f) zář svobody tvůj národ ve své zemi(J5f) zas pánem je mír nad českým vlá polem(J5f) a naše kraje kvetou nadějemi(J5f) Tvé čelo věnčí národ líp však druží(J5f) se k němu záře volnosti jak večer(J5f) když na vrchol hor klade věnec růží(J5f) Tvé jméno ryjí do kovové desky(J5f) leč hlouběj do své hrudi(J3f) do svého srdce vryl si je lid český(J5f) Buď mistře zdráv buď ještě dlouho s námi(J5f) a zvedni hlas svůj kdyby smělec podlý(J5f) chtěl cizí modly(J2f) nám postavit v ty naše české chrámy(J5f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

58. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČTYŘI PÍSNĚ SOKOLSKÉ. (Josef Václav Sládek)
  2. České klenoty. (Adolf Heyduk)
  3. Českému Sokolstvu. (Josef Kuchař)
  4. Na starém hřbitově židovském. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Když Pavel k Damašku se hrdě vracel, ( H. Uden)
  6. Francii. (Ladislav Quis)
  7. Miroslav Tyrš. (Karel Hlaváček)
  8. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  9. K 28. XI. 1901. (Jaroslav Vrchlický)
  10. POLE KRVE (František Cajthaml-Liberté)