Český žalm

Antonín Klášterský

Já bláhov snil, že zmizí ves náš trud a svoboda v ráz hlavy sani utne, než kam jen šinu kroky, odevšud mi kynou tváře jako dřív tak smutné. Jak dosud visel nad námi by stín, prokletí věků jak když dále vpsáno je v naše čela za trest našich vin, jak když je šero kol, ne plesné ráno. My roztrhali pouta svoje v ráz a pocítili v sobě obří síly, leč páž nám klesla, plápol v oku zhas, a naše skráň se zas již v dlaně chýlí. A usmířeni zas již s trpkým hnětem, svá opouštíme obrození dílo a díme: Líp snad našim bude dětem! Leč nehnem rukou, aby nám již bylo.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

30. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet metafysický. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Jak tygřice k nám z nekonečna hledíš, (Adolf Heyduk)
  3. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SILNÉ JAKO SMRT. (Hanuš Jelínek)
  5. VI. Právo odvety. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ghazel. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Nad mrtvolou. (Ludvík Lošťák)
  8. PÍSEŇ O VLASTI (Viktor Dyk)
  9. XII. Jaký výkřik burcuje nás ze sna, (Antonín Klášterský)
  10. Jdem. (Viktor Dyk)