XI. Dost, že aspoň to nám k těše přáno

Antonín Klášterský

Dost, že aspoň to nám k těše přáno mezi bojem o tu skývu chleba, čárný kraj ten, který zlatí ráno, zříti se snů tajemného Neba. Před zrakem nám leží plný jasu, země květů, úrody a síly, v práce ruch zní písně z dávných časů, a smích dětí vpadne přes tu chvíli. Jakby stůl to přistrojen byl velký, září kraj, vše volá a vše hostí; není bídy již, všeničitelky, pro vše místo zde i chleba dosti. Ze všech očí plane radost žití a chuť k práci poctivé a plodné, nadšením se zase srdce nítí, ruka ruku tiskne v lásce shodné. Není, kdo by zotročit chtěl druha, druha druh zve sladkým slovem: Bratře! Není věznic, nejsou pouta tuhá, dáno všem hřát při lásky se vatře. Netřeba již bráti matkám syna na krvavé lidských tvorů jatky, nerve nikdo děti jejich z klína, jazyk otců neloupí jim sladký. Nevyssáta, v svobodě a míru leží krásná, zaslíbená země dělníkův a ducha bohatýrů, a nad vším chrám jeden zvedá témě. Jediný chrám jediného Boha, Boha všech, jakkoli již slují, radostně kde pokleká všech noha, Lidskosti kde všichni obětují.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

890. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  2. Chléb tajemný jezme, ať s námi splyne, (Xaver Dvořák)
  3. None (Augustin Eugen Mužík)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. None (Rudolf Medek)
  7. PROTI VŠEM (Xaver Dvořák)
  8. Srbům lužickým. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)
  10. Nastala doba... (Albína Dvořáková-Mráčková)