MÉ JARO

Antonín Klášterský

MÉ JARO
Mé jaro má vlásky jako len, jak v paprsky spředené zlato, a v očích má tichý andělský sen a líčka jak raný růžový den a volá mě: tatíčkuTatíčku! tátoTáto! Co ptačí mi píseň, co mi květ, ty zmlknou, ty zvadnou tak záhy! Tu pohádku jara také jsem před’, leč do květu padal mi sníh jen a led, až v očích jsem plno měl vláhy. Sny, naděje, v bílém svém rubáši jen dále si spěte, ó, spěte, již ani vzdech sen ať vám neplaší, jen ty mi puč, zkvítej, ty nejdražší, můj nejdražší, poslední květe! 15

Kniha Zaváto (1918)
Autor Antonín Klášterský