KDYŽ SI NÁŠ DĚDEČEK BABIČKU BRAL...

Antonín Klášterský

A jak jste se s bábou seznámili(T5f) ptali jsme se jednou dědečka(T5m) Dědek šňup a zamyslil se chvíli(T5f) usmál se a řek Tys všetečka(T5m) Vzpomínky však sladké dávnoleté(T5f) táhly mu již šedou pod skrání(T5m) Inu třeba když to vědět chcete(T5f) je to příběh věru k zasmání(T5m) Praktikantem byl jsem na ouřadě(T5f) švarný jinoch jako tuhle ten(T5m) vypsat všecko znal jsem v pěkné sadě(T5f) pan vrchní byl se mnou spokojen(T5m) Suchý byl a velký jako hora(T5f) přísností tvář měl až škaredou(T5m) mě však chválil I na direktora(T5f) s krásným písmem svým to přivedou(T5m) Ach kdyby byl přísný vrchní věděl(T5f) že tím písmem líče ples i žal(T5m) Terezce jsem jeho pár již neděl(T5f) v srdéčko se tajně dobýval(T5m) Nedobýval dobyto již bylo(T5f) lístky drobné jsme si psávali(T5m) do štammbuchu veršíky až milo(T5f) skládal jsem jí vtiskl z pozdálí(T5m) Ona zase vyšila mi v noci(T5f) krásnou stuhu k mojí kytaře(T5m) a já hrál a blouznil bez pomoci(T5f) tona v lásce jak luh na jaře(T5m) Pozděj jsme i v parku se již střetli(T5f) hubičku jsme tu tam ulovil(T5m) když jsem viděl kmitnout se šat světlý(T5f) jak by anděl zář to kolem lil(T5m) Ale běda často s bolem v líci(T5f) stávali jsme pohlíželi v zem(T5m) Přísnému jak otci jen to říci(T5f) že my dva se vroucně milujem(T5m) Terezka se bála a já taky(T5f) na ty oči mysle pichlavé(T5m) na to čelo obtěžkané mraky(T5f) spustí příval láska odplave(T5m) Stokráte již chtěl jsem v kanceláři(T5f) když jsem spisy na stolek mu klad(T5m) padnout k nohám mu a úzkost v tváři(T5f) zašeptati Terezku mám rád(T5m) Ale jak ty oči na mne zvedl(T5f) ústa moje něma zavřena(T5m) cítil jsem jen jak jsem na smrt zbledl(T5f) a jak se mi třesou kolena(T5m) Jednou když jsem opisoval krásně(T5f) pro Terezku písmem ozdobným(T5m) právě strofu milostné své básně(T5f) lekl jsem se dopisuje rým(T5m) Přistoup ke mně jako z nenadání(T5f) Napíšou řek Bericht o moru(T5m) záležet si dají na tom psaní(T5f) guberniu jde to nahoru(T5m) Třásl jsem se aby opis písně(T5f) nezahlédl nechyt bez citu(T5m) ale ne jen pohléd na mne přísně(T5f) a děl Rajnšrift ve dvě do bytu(T5m) Věru ďábla jen to byla metla(T5f) ó kdo muka moje vylíčí(T5m) psát jsem měl co láska v srdci kvetla(T5f) o nákaze jakés dobytčí(T5m) Lásky anděl bděl však níž se chýle(T5f) po papíře lítal jen můj brk(T5m) že mi k písni zbyla ještě chvíle(T5f) až stroj hodin starých k druhé hrk(T5m) A teď spis měl k vrchnímu jsem nésti(T5f) srdce tlouklo mocně v hrudi mi(T5m) Teréz mně šla otevřít ó štěstí(T5f) nuž ven rychle s verši sladkými(T5m) Strčil jsem jí list ó kéž jsme sami(T5f) a již v síň jsem ku vrchnímu vklouz(T5m) Bericht vytáh podal s úklonami(T5f) vrchní čet a hladil dlouhý vous(T5m) Hlavou kýval Inu vše je pěkné(T5f) řekl pak po trapné chvílence(T5m) ale co as gubernium řekne(T5f) téhle jejich divné července(T5m) Poslechnou jen Červená se v kráse(T5f) ve tvářičce tvojí ruměnec(T5m) červánkem ach nebeským mně zdá se(T5f) Teréz pleťme květy na věnec(T5m) Kriste Pane Listy jsem si spletl(T5f) dívka Bericht báseň v rukou svých(T5m) drží vrchní Ten se protáh vmetl(T5f) do tváří mi ďábelský svůj smích(T5m) Na kolena pad jsem jist už lekce(T5f) vyznal lásku vzešlou potají(T5m) že radš umřít Vstanou řek dost měkce(T5f) umírání ještě nechají(T5m) Ad acta to dají prozatímně(T5f) Terezka i oni mají čas(T5m) a až správcem budou letos v zimě(T5f) dáme si to priorovat zas(T5m) A teď jdou a Terezce jen řeknou(T5f) tenhle Bericht že jí posílám(T5m) ona ať dá svou mi báseň pěknou(T5f) a hned přijdou sice půjdu sám(T5m) Dědek umlk myslí nazpět letí(T5f) Babička v tom vchází v čepečku(T5m) Prstem hrozí Že se ti chce děti(T5f) tímhle kazit děde dědečku(T5m)

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

92. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Babička. (Hynek Grunert)
  2. XI. Kdykoli ptala se babička: (Jan Neruda)
  3. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Dědova pohádka (Antonín Klášterský)
  5. Já často říkal babičce, (Gustav Dörfl)
  6. Útěcha chudých. (Josef Flekáček)
  7. V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Dědečkovi. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. Babiččin „Nebeklíč.“ (Vojtěch Pakosta)
  10. FRAŠKA (Antonín Sova)