báseň bez názvu

Antonín Klášterský

Mně není líto, co jsem žil, a bylo to tak trpké zhusta a bylo v tom tak hořkých chvil, že dosud hořknou moje ústa. Já viděl život plný běd, již dítě, jeho na pokraji, já neměl úsměv mladých let ni mládí, jak je jiní mají. Můj život, život! Myslím naň a zase letím roky zpátky a vidím otce skleslou skráň a zaslzené oči matky... A vešel soucit v duši mou, ten velký odlesk s tváře boží, k těm, kteří v noci nedřímou na prostydlém a tvrdém loži. A píseň k těm, kdo za zimy i jara, které v květnu hýří, tak tiše spí, co nad nimi to věčně bouří, věčně víří...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1233. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V nemoci. (Adolf Heyduk)
  2. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)
  3. Jen vy ne, písně mé. (Adolf Heyduk)
  4. List ze srdce. (Alois Škampa)
  5. Všecko přejde... (Adolf Heyduk)
  6. DO DÁLI. (Josef Václav Sládek)
  7. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  8. 55. Na sněhu stíny havranů (Josef Kuchař)
  9. 24. To život, když už nachýlil (Karel Babánek)
  10. Mně spíše trudno... (Bohdan Kaminský)