Poslední cesta.

Antonín Klášterský

Vše kvetlo volo byl večer tep slun(J6f) když prosila mne v líc neduh vryl své runy(J6f) bych ven ji trochu ved(J3m) Jak luna patří v les tak pohlédnula na (J6f) jak cos odepřít mlčky dal (J6f) i šeptla Naposled(J3m) viděl kaž den jak ten květ hlavu chý(J6f) a přec jsem zachvěl se Šat la dlou (J6f) a v zraku cho svit(J3m) v mé ruce je dlaň hořela suchá(J6f) ó cesto dokud leb sou bude ducha(J6f) ty budeš v mysli žít(J3m) A šli jsme nejprv lip těch starých dlouhou řadou(J6f) jež chodce pod nohu vždy čaloun stínu kladou(J6f) byl dlou a byl šer(J3m) a šli jsme na luka kde kvě vstalo na sta(J6f) kam lou šinou procházka vedla čas(J6f) krok je na večer(J3m) Hle rybník jehož pláň se nikdy neskonejší(J6f) tam dub a sedátko To místo nejmilejší(J6f) bylo ze všech míst(J3m) tu milých bás čítala pís dumy(J6f) tu mluvil Burns k ní i Longfellow jenž u(J6m) tak bez sny příst(J3m) Snad so vzpomněla mno blaha chvíle(J6f) že růž proskočil nach na tváři (J6f) však mžikem opět zhas(J3m) Ó koutku mile již s Bohem naposledy(J6f) Když zmizel spatřil jsem jak dere se v hledy(J6f) a sté slza s řas(J3m) A šli jsme v klid háj jenž z dálky voněl dneska(J6f) hned vlídnou pasekou hned zase vedla stezka(J6f) nás lou ve hus(J3m) pták z dřímot vyrušen výš před mi prch strachy(J6f) a časem přes cestu i králík přeběh plachý(J6f) úsměv přes ústa(J3m) A ona loučila se v tuše bol se vším(J6f) a všecko vila čeho so nevšim(J6f) i hnízdo v houš kdes(J3m) zde v bouřce jedenkrát se báz jata skryla(J6f) tu pěnky krmila tu fial kvítka mi(J6f) tam trvala vřes(J3m) Pak skály s vrcholu jsme zřeli v dál kde rysy(J6f) se hradu temly tak nádherho kdysi(J6f) byl poboře teď(J3m) tam zraky upjala ret je ble oněm(J6f) a v mysli křísila vše co slýchala o něm(J6f) od by vyprávěť(J3m) Za chvíli pravila cos chvělo se v hlase(J6f) Čím večer před spánkem mysl o se(J6f) dobrým nebo zlým(J3m) milou bytos když ve vzpomínky klesnu(J6f) čítám v knihách svých vždy potom tichém ve snu(J6f) vše zase znova zřím(J3m) A proto jednou vše jsem zříti ješ chtěla(J6f) svůj koutek mile les šiny hor čela(J6f) sen dlou budu spát(J3m) ó tuším bdě chvil že bude již jen lo(J6f) vše vidět chtěla jsem by o tom se mi zdálo(J6f) co zrak můj dal rád(J3m) Ted chladnou vidím ji juž ztichlo srdce zla(J6f) a ret se neozve však stále přec mne mate(J6f) ten úsměv na ústech(J3m) snad prá místečko své vi obbe(J6f) zkad vidět bor se tmít kde dub svou střechu klene(J6f) a leknín vrou břeh(J3m)

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

160. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX.* Kdy slunce vzejde s rána v lesklém svitu, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. MÁJOVÁ NOC (Alfons Breska)
  3. TAJEMSTVÍ (Alfons Breska)
  4. Zahrada snů. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  6. SLAVÍK. (Ladislav Arietto)
  7. RUSALKA. (Zikmund Winter)
  8. TOULKY DUŠE. (Antonín Klášterský)
  9. V letní noci. (Alois Škampa)
  10. JSEM KVĚT, jenž smrti žencem bude sťat, (Adolf Racek)