4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,

Jan Kollár

4.
Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
Bratrů příchod, Vlastu s Libuší; Chtěl bič boží, kterak do kuší Střely klásti svoje učil Huny.
Tatry zlaté, Tokaj, ticho luny, Prst se tytýž hráti pokouší; Ale klamné vždycky do uší Mína jen a Mína znějí struny. Slohem prostým bájky, kvety, říše, Psát se jmu, než pero svévolné Tahy jiné, jiné ruka píše. Ani řeč má s vůlí kráčet neví, A co v spolku lidí nevolné Srdce kryje, kvapný jazyk jeví.