64. O, vy drahé zbytky mého pádu,

Jan Kollár

64.
O, vy drahé zbytky mého pádu,
O, vy drahé zbytky mého pádu,
Kadeř, zlatem ryzým protkaná, Hodna, aby byla zpívána Popem, neb tím, co pěl Iliádu;
Slib mi za ni hvězdy rouna řádu, Dávej palác, berly Sultána, Nedalbych tě, stokrát zlíbaná Památko, ne za půl světa vládu. Dokud tluče, drž jen srdce klíčem, Částkou krásy cvič je krásami, Cvič je cyzým zhrdat slibu chtíčem. A když jednou prach můj větry schvějí, Ty tam zmizni mezy hvězdami, Kde se vlasy Berenice stkvějí. 40