68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,

Jan Kollár

68.
Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
Kde sup těká z lesa do lesa, Tam kde smutný, žehy donesa, Chamzýn hlce lidi, květy, slona;
Kde býk hvězdný a štír cestu koná, Tam kde chaos končí nebesa, Kde drak černý točí kolesa, Na něž rozpial kosti Iriona; Nikomu mil, od sta jiných bažen, V chudobě neb kmentem lesknoucý K trůnu, neb co otrok v jarmo tažen: Tentýž budu! vlastním jedem hyna, V ohni chladný, v mrazu horoucý, Cýtě, mysle, mluvě nic, jen Mína. 42