76. Vrchy planí, moře pije do dna

Jan Kollár

76.
Vrchy planí, moře pije do dna
Vrchy planí, moře pije do dna
Čas, a všecko změní posléze, Slunce hasý, hvězdy za meze Světa kryje, kde směs neurodná;
Po sta bludech předce vnesla svodná Lodí do Itaky vítěze; Spadly Prometeu řetěze, V něž ho krádež ukovala škodná: Snad čas i mé strasti léky chystá, Snad se i mně ještě zlatolistá Palma časem někdy zotaví; Aspoň jazyk lkáti unaví, Srdce nikdý, nebo láska čistá Nezná času ani nezná místa. 46