81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,

Jan Kollár

81.
„Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
„Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
Vlast tu krás a duchů palouky, Kde se ctnost a láska za ruky Vedouc čistí v záři ve slunečné?
Tam kde větry chvějí tichořečné, Palmy klenou stinné oblouky, Tam kde z vonných myrtů, souzvuky V trudnou duši, slavík lije vděčné? Znášli kraj ten, kde tma s horkem zajde, Bez trnu se růže červená, A svou jilmu každý břečtan najde? Tam kde mutné vyschnou časů řeky, Kde choť, sestra, jedno znamená: Tam jsem tvá a ty můj po vše věky.“