114. O ty, v kterém každodenně klekám

Jan Kollár

114.
O ty, v kterém každodenně klekám O ty, v kterém každodenně klekám
Chráme přirození důstojný! Tě mám ještě, i když odbojný, I když osud ukrocený čekám; Tu sám vůkol vzhůru, dolů těkám, Strom mne v náruč přijme pokojný, Léky chystá kvítek opojný, Větrům lkání, slzy dělím řekám: Ukojiv žel v sladkých snách se žičím, Volnou na jediné návěští, Světy tvořím myslí, světy ničím; Až mne, tváři vyjasnivše bledou, Sletlí těšitelé nebeští Z ráje opět do života vedou. [125]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár

Další vydání

114. O ty, v kterém každodenně klekám v knize Slávy dcera (1832)