209. Nezdálo se mi to ještě dosti,

Jan Kollár

Nezdálo se mi to ještě dosti, Nýberž velice mne bolelo, Že to tělo slavské leželo V cizí zemi tu a vyhnalosti; Jako Mojžíš Jozefovy kosti Z Egypta, kam nebe velelo, Tak mé sardce tyto zachtělo Přenesti v kraj slavské národnosti: „Mýlíš se“ dí v tom a ke mně běží Milek s hřičkou lehkých poletů, „Slavskáť jest to zem, kde muž ten leží; Slavové zde v času oddáleném Domovali pode Venetů Belgických a Armorických jménem.“

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

13. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 383. Všecky za mnou neřesti se vlekou (Jan Kollár)
  2. 508. Na mé této spatřila sem pouti (Jan Kollár)
  3. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  4. DĚL DOBOU DNEŠNÍ ROZTRPČENÝ DĚD. (Antonín Sova)
  5. 539. Teď mne vůdce pekla povědomý (Jan Kollár)
  6. Slavský zpěv. (Vincenc Furch)
  7. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  8. 192. Divnými můj nápady mi stále (Jan Kollár)
  9. 21. Mnoho sem si hlavu na tom trudil, (Jan Kollár)
  10. XI. Má touha. (Josef Hubert Tichý)