210. Při tom městě, jako ranní zoře

Jan Kollár

Při tom městě, jako ranní zoře Rumenec když kryje řeřavý, Viděli sme popel krevavý Barvit celé Německé to moře; Což to, volám, otázky si tvoře, Což to zase Bože laskavý? A tu rybář jeden všímavý Přišel ke mně toto odhovoře: „Ode čtyř set roků, milý pane! Co prach Husův veržen do Rénu, Voda tato červcem tímto plane; Rén se celý v krev a popel hustí Při Konštanci vedle Bodenu, A nám krev tu dáví jeho ústí.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 4 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

967. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. TOPOL A VRBA. (František Serafínský Procházka)
  3. KÁZÁNÍ SV. ANTONÍNA. (Sigismund Bouška)
  4. 5. S BOHEM! (Jaroslav Haasz)
  5. Ryba (Stanislav Kostka Neumann)
  6. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  7. Píseň rybářky. (Josef Václav Frič)
  8. Běla kvílícý. (Jan Nejedlý)
  9. MÁCHA. (Vladimír Houdek)
  10. Kdy zas? (Jaroslav Vrchlický)