228. Osoba ta putující s námi

Jan Kollár

Osoba ta putující s námi Byla sice krásy vznešené, Ale roucho měla zhyzděné Všebarvými vůkol záplatami; Caparty a kusy se špinami, Darmovisy, prýmy upstřené, Byli ze všech krajin vlepené S velkými té paní poškvernami: Když se v studu od nás oddálila, Šeptám: zjev mi, bůže křídlaté! Kdoby divná matrona ta byla? To jest, dí on, sama Česká země Zosobněná, a ty strakaté Hadry jsou v ní cizozemců plémě.

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

69. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 438. Než hned druhou krajanku sme zřely (Jan Kollár)
  2. ČESKÁ PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  3. 558. Čtvertá výspa název nosí čacký (Jan Kollár)
  4. VII. Kohout v městě. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Portret bandity. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SLÁVA PLOTU ( Dr. Efkem Ot)
  7. SOBĚ STAČÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jeť trpělivosť krásná ctnosť (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  10. Šumavská idylla. (Jaroslav Vrchlický)