403. S těchou když se oči mé tu pásli

Jan Kollár

S těchou když se oči mé tu pásli Na tom, čím se každý oslavil, Vítězoslav ten mne pozdravil, Před nimž Uhři tak se často třásli; Slováciby snad už byli zhasli, Než on zmnožil je a zotavil, Když roj oněch k Tatrám přepravil Čechů, jenž se nikdy neužasli: A tím kmen váš ke zrůstu a květu Zkřísil ratolestmi čerstvými, Totiž Jiskra, válčiv za Alžbětu; Že pak vhostil i v ten pěkný koutek, Kdes ty zrozen, on se se svými, Snad si i ty štěpu toho proutek? –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

273. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rodnému městečku. (Rudolf Pokorný)
  2. 104. Tu sem někdy první cítil radost, (Jan Kollár)
  3. Volání. (Adolf Heyduk)
  4. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  5. OČI KVĚTŮ. (Antonín Klášterský)
  6. BOHUSLAVA RAJSKÁ (Antonín Klášterský)
  7. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  8. LÍPA. (František Odvalil)
  9. Poslání na Slovensko. (Adolf Heyduk)
  10. Mezi zn. 529. a 530. Než ne nosních jen, i jazykových (Jan Kollár)