600. Jedno se však předce divné zdálo

Jan Kollár

Jedno se však předce divné zdálo Zraku očí mojích zřetelných, To, že v těchto mukách pekelných Žeň sem Slavských našla dosti málo; Ne jak sardce mé by stranu bralo Pleti mé jen z hnutí citelných, Nebo lhání v duších beztělných Není možno, by se nalezalo: Jen pět padlo bělohlav mi v oči: Pervá z Prahy, metla Křesťanů Drahomíra, co sem přišla v koči; Špinka bydlo, ruky houžva víže Na zádech, té matky pohanů, Jazykem pak skerze sklo med líže.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

30. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 508. Na mé této spatřila sem pouti (Jan Kollár)
  2. 289. Zavzni ještě znovu slavenskými (Jan Kollár)
  3. 271. O by, dím, když duch můj tak se choulil; (Jan Kollár)
  4. 536. Nedaleko odtud rozprostírá (Jan Kollár)
  5. 606. Za ním pelná trámů, válců, klínů (Jan Kollár)
  6. 181. V tomže městě s těkavostí stejnou (Jan Kollár)
  7. 78. Pavučina. (Jan Petr Jordan)
  8. XLIII. Služba. (František Matouš Klácel)
  9. Kde jsem to byla? (Růžena Jesenská)
  10. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)