613. Když sme vyšli– ještě přede branou

Jan Kollár

Když sme vyšli– ještě přede branou Vidím klečet starce slepého, Vlasů bílých, roucha černého, Potokem mu selzy k nohám kanou; Bil se v persy, kořil s opykanou Vinou skutku svého bludného, Žel mi bylo jeho tklivého Losu, i jdu k němu na zeptanou: „Padam do nog, ja sem Polak Gliński“ Glinský? – hotujte se k odjezdu, Dnes se končí byt váš nehostinský; I hned sem ho k dceře jeho vzala Odtudto, a vedla na hvězdu, Která co voz pro nás tu už stála.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

488. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 3. Kam jen stavím na své pouti nohu, (František Sušil)
  2. Lovec. (František Kyselý)
  3. 80. Kapla. (František Sušil)
  4. XIX. V závratnou nesl mne dříve (Adolf Heyduk)
  5. VII. Bolestnou slzu cítím v oku, (Josef Uhlíř)
  6. 81. Potěcha. (František Sušil)
  7. 73. Měsíc. (František Sušil)
  8. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém, (Jan Kollár)
  9. III. Ty šedá skálo nad vodou, (Vítězslav Hálek)
  10. 148. Pak sme vešli v les ten hustý jako (Jan Kollár)