Tak přirostl jsem k vám vy zlaté chýše(J5f)
jak láskou k matce synové a dcery(J5f)
jak za kameny šedé stín ten šerý(J5f)
kdy měsíc bílý světlo na ně dýše(J5f)
Je slaba ruka co ty verše píše(J5f)
kdy vzpomenu si někdy na večery(J5f)
kdy nad vámi jsem stál skal nad údery(J5f)
a nad sady a na vás viděl s výše(J5f)
Jen počkejte až uhodí zas chvíle(J5f)
kdy město šedé mne vám zase nechá(J5f)
jak v pohádce ty přejdu všechny míle(J5f)
a kraje ty kde jaká z došek střecha(J5f)
a z blaha které dáte starci děcku(J5f)
v svou duši sílu vyssaji pak všecku(J5f)
Já nezrodil se z nízké drobné chýše(J5f)
mně šedé město dalo jasné žití(J5f)
to slunce však co nad námi se třpytí(J5f)
chat spokojených odkrylo mně říše(J5f)
Hoch malý hrdý v bezdůvodné pýše(J5f)
jsem poskočil si směle v kraje kvítí(J5f)
kdy babí léto klubko bílých nití(J5f)
mi třáslo v kroky se strany i s výše(J5f)
Uprášen ověnčen jak jarní stonky(J5f)
jsem bloudil dnem až když se večer střásal(J5f)
jak závoj v hudbu ve večerní zvonky(J5f)
a v život ve vsi který v krbu jásal(J5f)
a v pohádkách a ve vřetenech v chvíle(J5f)
jež kdybych měl jsem u svého zas cíle(J5f)
Já v chaty jednou zabloudil jsem zase(J5f)
jich malý chomáč popelem kdys lehnul(J5f)
žár štěstím jich však ještě zcela nehnul(J5f)
a nezničil co zářilo kdy v hlase(J5f)
Tam seděli kde krb se rozžal v jase(J5f)
a dědoušek když byl se k ohni sehnul(J5f)
tím okem které vzdorně plálo šlehnul(J5f)
a zvěsti vyprávěl jak v jiném čase(J5f)
Tu sílu poznal jsem to tepnobití(J5f)
jež nezdolně se lije v krajů žílu(J5f)
tu poznal jsem proč jednou české žití(J5f)
z chat malých vzrostlo u velikou sílu(J5f)
jak ze zrna kdy v půdě rozorané(J5f)
se vznese peň a stromu síla vstane(J5f)