SMRT.

Otakar Auředníček

Proč v hlavě mé již táhnou pavučiny své šedé divné sítě zaprášené jak v klenutí, kam dávno lehly stíny, kde věci sešlé jsou a opuštěné? Mlh závoje proč v hlavě mé se předou, proč milencem jsem sešlých věcí vnady, a rád mám slunce zimní záři bledou, jež krášlí zašlých illusí mých řady? Proč mlhy jezer bílé, zelenavé, jež luny světlo zachytily, vsály, mi v hlavě skryly paprsky ty smavé, jež v dětství všude kolem plápolaly? Proč netopýři v hlavě mojí visí jak v sklepení klenutí vlhkém, tmavém, kde ptáci jsou, co hnízdili tu kdysi, motýli s paprsků již hráli davem? Proč ženy náměsíčné, choré, bledé a jedy prosáklé a plné hříchů v mé hlavě skládají závoje šedé? Člověče dobré vůle, dál jdi v tichu!...

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

203. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pavouk. (Alfons Breska)
  2. JESEŇ LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Průvodem. (Adolf Heyduk)
  4. Dva plné dny se slunce ukrývalo, ( H. Uden)
  5. LIDSKÉ SRDCE (Jan Neruda)
  6. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ. (Josef Merhaut)
  8. Pavučiny. (Julius Alois Koráb)
  9. Idylla. (Alois Škampa)
  10. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)