Procitnutí.

Julius Alois Koráb

Zas drsný zvuk tvých koles, chmurná Všednosti, pad’ v harmonii snivých hodin mých. Jak zaleknuté ptáče na větvích má píseň mlčí. Kdo ji vyprostí z té tísnivé a bědné úzkosti? Kdo pout ji zbaví procitnutí zlých, jež zpět mě vrhla s výšin azurných v dol temný světa? Z lidských bytostí (či nadzemských?) to byla jedna, v stínu jež mihla se mých vidin eldoradem – já stihal ji... ta mohla nést mi spásu... Leč zmizela – a nyní, v pustém říjnu svých vzpomínek mru ostrým žití chladem a marně vzývám Umění, sny, krásu!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1209. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. VI   Lahodným vánkem je mi pokojný tvůj krok (Stanislav Kostka Neumann)
  4. SLZA (Arnošt Procházka)
  5. K. KOVAŘOVIC. (František Serafínský Procházka)
  6. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  7. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  8. Návrat (Rudolf Medek)
  9. PLANOUCÍ TVÁŘ (Rudolf Medek)
  10. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)