Hrobka srdce mého.

Josef Burgerstein

Láska má ti věnovala, Dívko, krásné srdce své; Tys mu ránu smrti dala, Nížto kleslo blaho mé. Že jsi se však strachovala Před svědomí plamenem, Rychle jsi je pochovala V hrobu pevném, kamenném! Znám ten hrobec v oné skále, Jest to, dívko, srdce tvé; Padne se v něj nenadále, Z něho dostat se, jde zle. Že jsi hrobem srdci byla, Duše má ti odpouští; Hleď jen, bys jej vykropila Jednou slzou litosti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

620. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přes věcností věcné změny (Rudolf Mayer)
  2. Stance. (Adolf Heyduk)
  3. Odpověď. (Berta Mühlsteinová)
  4. IV. Kde jsi, má růže spanilá, (Vítězslav Hálek)
  5. TOBĚ. (Rudolf Mayer)
  6. Děva srdce mého. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  7. VIII. Z tvého dechu, Lásko věčná! (František Ladislav Čelakovský)
  8. Ty jsi mé srdce! (Václav Antonín Crha)
  9. XXXIV. Kdoby tajil, že jsi krásná? (Vincenc Furch)
  10. XXIX. (Karel Sabina)