NOC NA KARLŠTEJNĚ.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Jde stup z divadla a čí hlas v něm vece(J6f) Svou ženu v přestro by kaž poznal přece(J6f) Jakž neznat vlast choť zrak je tvář i řeč(J6m) Král neznat královnu přelomila meč(J6m) Tu zavtipkoval kdos Znal lu jejích dla(J6f) tak dobře snad i král jak leckdo dlaň své pa(J6f) Tak veselohry vtip je veselil i dál(J6m) a leckdo chytřejším chtěl být než Karel král(J6m) Mně ve snu zjevil se však Honza pohádko(J6f) ten v kruhu postav stál a čekal kdo mu po(J6f) jak poznat kte z nich je krásnou královnou(J6m) jež dlí zde zakleta zlou mo čarovnou(J6m) Kdo pozná ji a zas ji králi v náruč vrá(J6f) ten zlata dostane co jen si bude přáti(J6f) kdo však se o a ji poklo(J6m) ten hrdlem propadne a smrt mu odzvo(J6m) Můj Honza myslel si že královnu hned pozná(J6f) však brzy uviděl žeť úloha to hroz(J6f) Svět se s ním zatočil Kam poval se jen(J6m) stál mno pěk zjev leč kaž přestrojen(J6m) Zpod korun čep kštic se šklebily naň masky(J6f) Ta prapor třímala ta koku svazky(J6f) ta kadidelnici ta stroj všech stro div(J6m) ta kla snop či snad jen slámy z plodných niv(J6m) Ta v kápi šedi se tvářila jak asket(J6f) ta la ostruhy a šikmo k uchu kasket(J6f) ta vlékla za sebou přeskvostný zlatohlav(J6m) v němž pyš stala se před ostatní dav(J6m) kolem přilbice se vinul vavřín slávy(J6f) ta ruce nečis si kryla pod ruvy(J6f) rostly peru ta mohut jak loď(J6m) se v bocích houpala Kde králova však choť(J6m) Zdaž ta jež v ruce bič a zraky la v nebi(J6f) Jež lačným přála čichat kterak vo chleby(J6f) Z nich kaž na Honzu se svůd usmála(J6m) však žád se mu tou již hledal nezdála(J6m) On všecky obhlížel a stále vrtěl hlavou(J6f) i sbíral všechen vtip jak našel by tu pravou(J6f) V tom srdce sevřela mu straš hrůzy křeč(J6m) neb maska v panři naň vytasila meč(J6m) Mne dbej Jsem královnou Sic po to jest veta(J6f) Ty nekoříš se mně Tož umři jako sketa(J6f) Teď teprv poznáš mne Zde čekej smrt zde kleč(J6m) V tom tiše vyrvala ji maska meč(J6m) Své prsty zaťala v kov smr zbra(J6f) a stiskla meč nechť krev naň vystřikla z dla(J6f) silou napiatou jej přelomila v půl(J6m) a mrštila jím v dál kde bezdny tměl se důl(J6m) Buď zdráva královno teď výskl Honza hlasno(J6f) to jsou jen maškary tys královna toť jasno(J6f) Však maska v panři mu sykla v odvetu(J6m) Ty hlou Honzo proč chceš uznat prá tu(J6m) A Honza žluč vám visti všem pu(J6f) Meč zlomit ne jim prát to královská je ruka(J6f) hlou Honza se mod pros lid(J6m) Rač nbůh králov tu ruku polit(J6m) Tak aby nebes král chtěl meče zlámat všude(J6f) míň by bylo běd Jen jestli kdy bude(J6f) Být pokoj na svě jak lid by robil rád(J6m) Rač Panbůh králům všem i lidu mír vždy dát(J6m) A všecky masky kol se pod zem probořily(J6f) jen pra královna a Honza sami zbyli(J6f) Toť konec pohádky a snu jenž se mi zdál(J6m) a kte budu snít co živa dál a dál(J6m)

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

26. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA O TŘECH ZLATÝCH VLASECH DĚDA VŠEVĚDA. (František Táborský)
  2. X. Honza lhář. (Ladislav Quis)
  3. BALADA O POPELČINĚ STŘEVÍČKU. (František Serafínský Procházka)
  4. BALLADA O ŠAŠKOVI HUMORU. (Antonín Klášterský)
  5. PŮLNOC LOUTEK. (Antonín Sova)
  6. PRINCEZNA PAMPELIŠKA. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  7. XI. Honza králem. (Ladislav Quis)
  8. Byl kdys Honza král... (Josef Václav Sládek)
  9. Král Honza. (František Cajthaml-Liberté)
  10. JEČMÍNKOVA MOŠNA. (František Serafínský Procházka)