Jde zástup z divadla a něčí hlas v něm vece(J6f)
Svou ženu v přestrojí by každý poznal přece(J6f)
Jakž neznat vlastní choť zrak její tvář i řeč(J6m)
Král neznat královnu až přelomila meč(J6m)
Tu zavtipkoval kdos Znal sílu jejích dlaní(J6f)
tak dobře snad i král jak leckdo dlaň své paní(J6f)
Tak veselohry vtip je veselil i dál(J6m)
a leckdo chytřejším chtěl být než Karel král(J6m)
Mně ve snu zjevil se však Honza pohádkový(J6f)
ten v kruhu postav stál a čekal kdo mu poví(J6f)
jak poznat která z nich je krásnou královnou(J6m)
jež dlí zde zakleta zlou mocí čarovnou(J6m)
Kdo pozná ji a zas ji králi v náruč vrátí(J6f)
ten zlata dostane co jen si bude přáti(J6f)
kdo však se omýlí a jiné pokloní(J6m)
ten hrdlem propadne a smrt mu odzvoní(J6m)
Můj Honza myslel si že královnu hned pozná(J6f)
však brzy uviděl žeť úloha to hrozná(J6f)
Svět se s ním zatočil Kam podíval se jen(J6m)
stál mnohý pěkný zjev leč každý přestrojen(J6m)
Zpod korun čepců kštic se šklebily naň masky(J6f)
Ta prapor třímala ta zákoníku svazky(J6f)
ta kadidelnici ta stroj všech strojů div(J6m)
ta klasů snop či snad jen slámy z plodných niv(J6m)
Ta v kápi šedivé se tvářila jak asket(J6f)
ta měla ostruhy a šikmo k uchu kasket(J6f)
ta vlékla za sebou přeskvostný zlatohlav(J6m)
v němž pyšně stavěla se před ostatní dav(J6m)
Té kolem přilbice se vinul vavřín slávy(J6f)
ta ruce nečisté si kryla pod rukávy(J6f)
té rostly perutě ta mohutná jak loď(J6m)
se v bocích houpala Kde králova však choť(J6m)
Zdaž ta jež v ruce bič a zraky měla v nebi(J6f)
Jež lačným přála čichat kterak voní chleby(J6f)
Z nich každá na Honzu se svůdně usmála(J6m)
však žádná se mu tou již hledal nezdála(J6m)
On všecky obhlížel a stále vrtěl hlavou(J6f)
i sbíral všechen vtip jak našel by tu pravou(J6f)
V tom srdce sevřela mu strašné hrůzy křeč(J6m)
neb maska v pancéři naň vytasila meč(J6m)
Mne dbej Jsem královnou Sic po tobě jest veta(J6f)
Ty nekoříš se mně Tož umři jako sketa(J6f)
Teď teprv poznáš mne Zde čekej smrt zde kleč(J6m)
V tom tiše vyrvala jí jiná maska meč(J6m)
Své prsty zaťala v kov smrtící té zbraně(J6f)
a stiskla meč nechť krev naň vystřikla jí z dlaně(J6f)
až silou napiatou jej přelomila v půl(J6m)
a mrštila jím v dál kde bezdny tměl se důl(J6m)
Buď zdráva královno teď výskl Honza hlasno(J6f)
to jsou jen maškary tys královna toť jasno(J6f)
Však maska v pancéři mu sykla v odvetu(J6m)
Ty hloupý Honzo proč chceš uznat právě tu(J6m)
A Honza dí Ať žluč vám závisti všem puká(J6f)
Meč zlomit ne jim prát to královská je ruka(J6f)
Ví hloupý Honza oč se modlí prostý lid(J6m)
Rač Pánbůh královně tu ruku posílit(J6m)
Tak aby nebes král chtěl meče zlámat všude(J6f)
Oč míň by bylo běd Jen jestli někdy bude(J6f)
Být pokoj na světě jak lid by robil rád(J6m)
Rač Panbůh králům všem i lidu mír vždy dát(J6m)
A všecky masky kol se pod zem probořily(J6f)
jen pravá královna a Honza sami zbyli(J6f)
Toť konec pohádky a snu jenž se mi zdál(J6m)
a který budu snít co živa dál a dál(J6m)