Z PRAŽSKÉHO UČENÍ.

Eliška Krásnohorská

Jaká hrůza prochvívá to Prahou(T5f) jaké lání jaká bouř(T4m) Proč se žene prach kol každou drahou(T5f) jako valící se kouř(T4m) S hrozbou rozbíhá se různou stranou(T5f) pomsty zvěstných mračen roj(T4m) hněvným úprkem to každou branou(T5f) uražených táhne voj(T4m) Párem skotu mnohý povoz těžký(T5f) folianty vleče ven(T4m) jich si střeže koňmo nebo pěšky(T5f) žlutých tváří pergamen(T4m) Ve všecky tu hrčí světa úhly(T5f) s velkou vnitřní těžkostí(T4m) s kováním a zámky hřmotné truhly(T5f) nabité as moudrostí(T4m) Na každé pak naložené káře(T5f) s níž se pachtí spřežení(T4m) vidět magistra či bakaláře(T5f) jako vrchol skupení(T4m) S výše své k níž dusot kopyt zdvihá(T5f) prachu mračno vířivé(T4m) každý žhavým bleskem zraku švihá(T5f) jako božstvo hněvivé(T4m) Nechť mu vědy tělo vysušily(T5f) v kostru svojí svítilny(T4m) nechť jich olejem jest povytylý(T5f) k vědě žití náchylný(T4m) Rusá nechť mu brada světské rysy(T5f) zkrašluje či knírů pár(T4m) nechať vážný laloušek mu visí(T5f) krásně hladký na talár(T4m) Nechť mu vlas již témě pozaclání(T5f) bělavou jen obrubou(T4m) nebo vonnými se mastmi chrání(T5f) před svou příští záhubou(T4m) V hedvábu nechť oděn zlatotkaném(T5f) v medvědím nechť kožiše(T4m) v každém zříti hořce rozhněvaném(T5f) hromovládce Joviše(T4m) Každý hrozí za nevděčným městem(T5f) za to strašné bezpráví(T4m) že je Pánbůh stihne hrozným trestem(T5f) s druhem druh si rozpráví(T4m) Neboť Praha zhoubně podemletá(T5f) kacířskými pokusy(T4m) k největšímu neznabožství světa(T5f) svést se dala od Husi(T4m) Rozsouzeno mocně zde a zkázně(T5f) o vysokém učení(T4m) by tam vlastní vůle vládla rázně(T5f) cizí skromně vedle ní(T4m) Vlastní nadšenost a zkumná snaha(T5f) by tam vlastní měly chrám(T4m) vlastní světla chce si vznítit Praha(T5f) proč jen to ví Pánbůh sám(T4m) Vědy nájemci a podnájemci(T5f) jediní a výteční(T4m) světoobčané a cizozemci(T5f) prý jsou jí tam zbytečni(T4m) A přec dosud jako na oltáři(T5f) na tom pražském učení(T4m) slunili se ve své slavozáři(T5f) jako světci blažení(T4m) Jaký div že hněv jim z duší sálá(T5f) Teď jak vývrat se strží(T4m) z hříšné Prahy celý proud jich cválá(T5f) nikdo jich však nedrží(T4m) Tu když kluší po Karlově mostě(T5f) sedí rytíř v dlaních líc(T4m) pláče jako na kázání v postě(T5f) s každou karou víc a víc(T4m) Pláče jediný jeť v jeho hlavě(T5f) vyšší rozum vyšší vzlet(T4m) hrůzou tají dech jak na popravě(T5f) a zas hlasně kvílí hned(T4m) Všem co skryto on to řeší snadno(T5f) vzácný jest to věru muž(T4m) máť on důvtip zříti všemu na dno(T5f) jazyk břitký jako nůž(T4m) Říkadel zná moudrých jak Smil Flaška(T5f) jeť on příštím dědečkem(T4m) přeslavného Jiříkova šaška(T5f) nazvaného Palečkem(T4m) Pláče div se neobměkčí kámen(T5f) horkých slz těch povodní(T4m) Cizince tu jeti zří jak zmámen(T5f) je to již ten poslední(T4m) Ten když pohledem se rozžehnává(T5f) s Prahou krutou macechou(T4m) jížto hasne učenosti sláva(T5f) pláč ten vidí s potěchou(T4m) Příteli dí dojat skočiv k němu(T5f) pochopils nás jediný(T4m) Kvílíš pro nás žeť již konec všemu(T5f) v pustých tmách tvé otčiny(T4m) Vznešené že opouští ji světlo(T5f) umění a vědění(T4m) nevděčné jež Praze námi květlo(T5f) na vysokém učení(T4m) Světlo naše jež vás mělo spasit(T5f) a jež kacíř dechem svál(T4m) Ó že směl je neurvale zhasit(T5f) zpupný rouhač Václav král(T4m) Hrozná ducha chudoba tu zbude(T5f) Rytíř hlavou pozatřás(T4m) Pánbůh z té mé vlasti duchem chudé(T5f) vzácní páni provoď vás(T4m) Nepláču já pro vás moudré mistry(T5f) světoznámé mudrce(T4m) ani pro váš rozum velebystrý(T5f) nenaříkám od srdce(T4m) Pro zatmění bez vás v kraji českém(T5f) nekvílím tak nelidsky(T4m) ale pláču prorockým to steskem(T5f) že tak není na vždycky(T4m) Že se vrátíte až vám se zmane(T5f) na to pražské učení(T4m) jako mouchy jedva odehnané(T5f) k libovonné pečeni(T4m) Ale až váš průvod zas k nám vklusá(T5f) pak vy ducha rytíři(T4m) sotva potkáte zde opět Husa(T5f) s tvrdohlavci kacíři(T4m) Ba snad ani plačícího šaška(T5f) neozve se lkavý hlas(T4m) ale jistě takového Vaška(T5f) potom nebude tu zas(T4m)

Patří do shluku

ctnostný, ctný, ctnost, přemilý, nábožnost, přirození, sprostnost, múza, utěšený, žádost

95. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 2. Zlomky z mé první básně novoroční l. 1815. (František Palacký)
  2. Lubinský z Lubiné a Rozyna Milovská. (Bohuslav Tablic)
  3. Píseň čarodějek na 1. května. (Martin Alexander Přibil)
  4. Poustevník z Warkworthu.* (Bohuslav Tablic)
  5. Život po časné smrti. (Bohuslav Tablic)
  6. Oda na dub. (Bohuslav Tablic)
  7. Staniště smrtedlné. (Simeon Karel Macháček)
  8. Na smrt Alžběty Mayerové, (Bohuslav Tablic)
  9. None (Jan Kollár)
  10. Slavení Slovanských pacholků. (Pavel Josef Šafařík)