Ejhle v kole zlatých klasů(T4f)
Jaká truchlivá to poušť(T4m)
V ní co zasvěcena ďasu(T4f)
Vyniká jen bezu houšť(T4m)
Pověz mi starče zběhlý(T3f)
Proč v tom keři sůva lká(T4m)
Kdo tam náhlou smrti lehlý(T4f)
Živé hrůzou posedá(T4m)
Kdo tu mrtev hrůzu plodí(T4f)
Plodil hrůzu také živ(T4m)
A kdo po dědech se rodí(T4f)
Posud jest ho pamětliv(T4m)
Bratr Žižka Čechů mstitel(T4f)
Na cizáků lichosti(T4m)
Kalicha i krve ctitel(T4f)
Tamo skonal v tichosti(T4m)
Všude vítěz v každém boji(T4f)
Dojel s bratry těchto lan(T4m)
A kdež nyní bez ten stojí(T4f)
Postaven byl jeho stan(T4m)
Posud chtěla vůle Páně(T4f)
By se bičovati bral(T4m)
Morové ho vzdala ráně(T4f)
Když byl světu odolal(T4m)
A hle staniště to trudné(T4f)
Zahajuje mnohý div(T4m)
Běda mu kdo mysli bludné(T4f)
Památky té nebedliv(T4m)
Kdo se drze osměloval(T4f)
Porušovat místo to(T4m)
Každý sobě zkázu koval(T4f)
Nevyšlo mu na dobro(T4m)
Který rolník lado totéž(T4f)
Zorat drznul v půdu svou(T4m)
Býci po práci mu po též(T4f)
Padli ranou morovou(T4m)
Jiný velel bez ten kopat(T4f)
A kdo kopal sám se kop(T4m)
Zle i toho svízel dopad(T4f)
Kdož byl velel tento rob(T4m)
Proto smutným leží ladem(T4f)
Staniště to ještě dnes(T4m)
Všecko umírá tam vadem(T4f)
Mimo tento hustý bez(T4m)
Na jaře vždy v kráse nové(T4f)
Vyráží již mnohý věk(T4m)
Aby znali potomkové(T4f)
Kdeže skonal Žižka rek(T4m)
ctnostný, ctný, ctnost, přemilý, nábožnost, přirození, sprostnost, múza, utěšený, žádost
84. báseň z celkových 129
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Dv. P. Janovi Seberinimu.
(Bohuslav Tablic)
-
Poustevník z Warkworthu.*
(Bohuslav Tablic)
-
I. Dél jsem doma nepobyl,
(Jaroslav Vrchlický)
-
Na jazyk český.
(Antonín Jaroslav Puchmajer)
-
Na smrt Alžběty Mayerové,
(Bohuslav Tablic)
-
Chudý Janíček.
(Bohuslav Tablic)
-
Uspokojení při smrti přátel podlé Vossa.*
(Bohuslav Tablic)
-
None
(Jan Kollár)
-
Na odchod ze Skalice Urozené Paní Zuzany Laučekové a dcery její téhož jména, L. P. 1803 dne 25. Maje.
(Bohuslav Tablic)
-
554. I víc z onné roty tuto tápá,
(Jan Kollár)