Když hledím v měkké oko Tvé.

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

Když hledím v měkké oko Tvé a ono na mně dlívá, čím to, že mi tak tesklivo a úzko v srdci bývá? Vidím v Tvém oku nebe své v prohledné, zlaté mlze; a přec mi při tom pohledu vždy stoupnou v oči slze. Tam srdce jasný odznak zřím, a v něm je „Láska“ psáno; a přec mé srdce chce se ptát, zdali je milováno? Tam čítám, že jsi věčně mou a já že věčně Tvojím; a přec se, drahá, o Tebe, o lásku naši bojím. Kdy zlověstný ten zmlkne hlas, jenž poklid můj tak ruší? Kdy budu zírat bez bolu Tvým okem ve Tvou duši?

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

749. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  2. XIV. (Jaroslav Vrchlický)
  3. CTITELKY. (Antonín Klášterský)
  4. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)
  5. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)
  6. MĚSÍČEK. (Adolf Červinka)
  7. OČI, KTERÉ SE CHTĚLY PTÁTI. (Antonín Klášterský)
  8. X. Mně na srdce láska ťukala, (Josef Kubelka)
  9. LII. Ach to od ní psaní! (Josef Uhlíř)
  10. LIST. (Josef Svatopluk Machar)