9. Je to hrozné pomyšlení,

Josef Kuchař

Je to hrozné pomyšlení, nesmírný nás chvátí žel: nevíš, že byls na světě kdys, že jsi otce, matku měl. Že jsi se jim na vždy ztratil, že tě kryje cizí zem, že byl život, jejž jsi dožil, vzácným pro nás pokladem. Že nás rmoutí, jak to štěstí mohlo žít jen na krátce, – že je na vždy, na vždy konec rozkošné tvé pohádce. Nevíš v bezehvězdném temnu, kde máš nekonečný klid, nám že v vzpomínkách je teskných stokrát denně touhou mřít: Po rozkošné po pohádce, blaživší nás v rozkvětě, – a jak nás to k smrti souží, že víc nejsi na světě.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

401. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó nermuť se, když tebe opustila (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  2. O takovém co mníš o člověku, (František Sušil)
  3. 280. Vítej. (Jan Petr Jordan)
  4. A POMYSLIT... (Stanislav Kostka Neumann)
  5. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  6. Trpět... (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pověz, duše milá, pověz přímě, (František Sušil)
  8. LXXXV. DO PAMÁTNÍKU J. V. (František Ladislav Čelakovský)
  9. 20. Příteli. (František Sušil)
  10. 17. Jako chodí opuštěná mati, (Jan Kollár)