Pověz, duše milá, pověz přímě,

František Sušil

Pověz duše milá pověz přímě(T5f) Víš li proč čas postní připadá(T5m) Příroda když jasnem omladá(T5m) A zlé béře Vesna žezlo zímě(T5f) Náuky se ukrývá v tom símě(T5f) Již tvá mysl lehko obadá(T5m) Netíží li jako mokřada(T5m) Tebe těžké slepých vášní břímě(T5f) Země tvrdá to je hruď tvá strohá(T5f) Sníh jenž taje pláče znamená(T5m) Jež máš roniť že jsi ztratil Boha(T5f) Jasno dí jak hříchův zímu zmáhať(T5f) A ta krásných kvítků plemena(T5m) Značí lásku jíž máš k Bohu žáhať(T5f)

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

351. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. metafysika (Stanislav Kostka Neumann)
  2. 151. Nebuď nikdá duše tvoje hlucha (František Sušil)
  3. O takovém co mníš o člověku, (František Sušil)
  4. 46. Jeseň přišla, ba již přišla zima, (František Sušil)
  5. 391. Na hranicech Nebeslavska teče (Jan Kollár)
  6. 280. Vítej. (Jan Petr Jordan)
  7. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  8. Novověký husita. (Beneš Metod Kulda)
  9. Trpět... (Jaroslav Vrchlický)
  10. 493. Když tu meškám, právě čtyry duše (Jan Kollár)