ŘEKY.

František Kvapil

Rozvlnily se řeky daleko, daleko širokou nivou v daleká města, stříbrné řeky ve zlatém slunci, na březích smutné vrby a topoly. Paprsky hrály v zářících vlnách, a na nich lodi vzdutými plachtami jak ve snu spěly bez klidu, tajemně. A tak v mé duši se myšlenky rozvily s touhami v dálku za sladkým štěstím, které se skrývá v dalekých městech – však marně náruč do dálky rozpínám, měsíce srp když ozlatil hory, a srdce, štváno tužbou a bolestí, jen zří, jak štěstí zašlo mu na věky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

550. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRVAVÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V říši stínů. (Otakar Mokrý)
  3. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  4. Efeméry nad řekou (Jaroslav Vrchlický)
  5. ŘEKA. (Xaver Dvořák)
  6. V MLHÁCH. (Karel Babánek)
  7. VEČER NA BŘEHU MOŘE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V cizině. (Bohumil Forman)
  9. ZDA ZAPOMENOUT MŮŽEŠ... (Karel Babánek)
  10. ŽIVOT. (Růžena Jesenská)