VÍC NECHCI BÝT...

František Kvapil

Víc nechci být než rosa v květu, když pad v ni slunce zlatý žár: tak schyl se krása k mému retu, v sny žití tkej a v duhy tvar. Hrsť plnou růží, zralých klasů, a v duši slunných písní keř, chci s osudem jít do zápasu, dím každému: Jen miluj, věř! Pták na hlohu, jenž perly střásá, trs malin, hvozdů temných zrak mně věčné krásy hymnem jásá, všem volá: K hvězdám, do oblak! To k blahu stačí, když zřím, v zoři jak v hnízda padá květ a třpyt, v mém srdci víno lásky hoří, chci milovat, chci pět a snít! Nechť bouře hřmí, nechť strhne v letu nám růže vichr, věště zmar, Víc nechci být než rosa v květu, když pad v ni slunce zlatý žár.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

86. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. Ranní píseň. (Adolf Heyduk)
  3. V moři květů. (Adolf Heyduk)
  4. ČERVENEC. (Josef Lukavský)
  5. MARNÝ KLAS. (Karel Červinka)
  6. TŘI HLASY. (Antonín Klášterský)
  7. Slunečnice. (Ferdinand Písecký)
  8. POLE. (Růžena Jesenská)
  9. FREDERIMU MISTRALOVI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXIV. Kosmopolis. (Jaroslav Vrchlický)