STEZKA V SLUJI.

František Kvapil

Spí vůně jalovců a ztichli ptáci, kde drobná stezka do sluje se ztrácí. Kol soumrak šerý, utajený zpola pněm žlutých vrb a nad ním skála holá, kde vlna žití nikdy neusedne. Snad mihne chvatem pablesk slunce ve dne, leč jako úkradem a znikne v spěchu. Zde ještěrka jen zablýskne se v mechu a pavouk tiše spřádá svoje sítě. Já zabloudil tam dnes, a myslí dítě vzpomínek tkám si kadeřavou přízi. Již v úsměv jara mrtvé ticho mizí, červenky píseň zajásala v plesu nad stíny jilmů. Kolem poupat vřesu, hle, v sluji mušek zlatý rej se točí. Zřím plápol hvězd a blankyt smavých očí a naslouchám, zdaž mezi skalinami ten spěšný zase krok se ozve známý, a štěstí sen mi rozpučí zas jiný. – Jen kámen s výše padl do hlubiny!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

44. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  3. TICHO. (Karel Červinka)
  4. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  5. Týden tepla. (Alois Škampa)
  6. Kouzlo poledne. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  8. DUCH SAMOTY (Jaroslav Vrchlický)
  9. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vánek. (Julius Alois Koráb)