NEPLAČ...

Louis Křikava

Stepí jedem se svou károu tajemnému ku západu, z krajin přešlých nese vítr šumy, jež nám v duši sáhly. Vzadu zřít je na obzoru slabý obrys ssutých hradů otců našich a nám v duši roste smutek neobsáhlý. Dím Ti: Neplač pro minulost. O mžik, který ničíš v pláči, vzroste ona v stálém chvatu, kterým s naší károu kráčí. Nač ty žaly, nač ty žaly?... Budoucí to chvíle nechtí, abychom je proplakali... Nemožno však. V trávu lehá vlna větru, spolu nesouc z krajin, od nichž vzdalujem se, melodii Minula, která v čistém vzduchu tom se lítostná jak struna třesouc smutkem velkým, nevýslovným v naši duši splynula, a my jdouce těžkým krokem vedle sténající káry, v které vetchý koník vleče hrstku našich pokladů, vzdalujem se každou chvílí mládí svého od hradů, blíž a blíže k tajemnému zchmuřenému západu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

567. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Upomínky. (Adolf Heyduk)
  2. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Písni. (Adolf Brabec)
  4. DO JEZER STÍNY LESŮ PADALY... (Antonín Sova)
  5. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  6. Zvony. (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. Jak pomníky nade hroby (Rudolf Mayer)
  8. Deštivá noc. (Julius Alois Koráb)
  9. Probuzení. (Karel Babánek)
  10. SÁM KLEČÍM JEŠTĚ. (František Kvapil)