KVĚT LIPOVÝ.

Ladislav Arietto

Květ lipový, jenž na cestě, když pospíchali k nevěstě, jim s větví k hlavě splýval, v ráz připjali si ku pasu a jiný dívkám do vlasu a jeden k tomu zpíval. Ten květ jim voněl do duše a dívkám v skráň zpod loktuše tak čaromocnou vůní, že nežli přišli v dědinu, měl dívku každý jedinu a srdce nechal u ní. Ó květe lípy v červenci, ty nejvonnější ve věnci, když letní zří tě dobou, jak žínce, skromné liliji, tvá snítka čelo ovijí svých květů prostou zdobou, vždy vzpomene, jak v okrasu tě dívce své vplet do vlasu a ovil její skráně, to tehdy jeli v dědinu na svatbu, dívku jedinu měl každý po své straně. i bylo tenkrát radosti, div prsa vše to uhostí, a jásotu a křiku, na čele vesských hudců tlum, za nimi hosté jas a šum, na vozích v táhlém šiku. Tu pentlí bylo po paty a snítek plno s poupaty, a šátky samé květy, na zlatých čepcích z hedbáví skvost mléčných perlí měňavý a zpěvu plné rety. I zněla píseň veselá od statku až blíž kostela, až tuchla hudcům duše, v to kmotři bradou kývali a kmotry zplna zívaly a modlily se suše. A v kostelík když vkročili, svá čela nejprv smočili vod posvěcených třísní, pak postoupili k oltáři, ten tonul světel ve záři, kůr kantora zněl písní. A co se tak k ní vinul on, rty jeho náhle přelet ston a slzou jihlo oko, to nikdo, nikdo netušil, jak on se tenkrát zasmušil v svém srdci přehluboko, že než rok mine za rokem, své děvče v hrobě hlubokém on skryje v prvním mládí, a že, ač si to s ní neřekli, ni v kostele, když poklekli, přec měli se tak rádi! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

408. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. Spějí luhem poutníci (Jaroslav Vrchlický)
  2. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  3. RÁNY. (Antonín Klášterský)
  4. XIV. Naše láska každým jarem (Jaroslav Vrchlický)
  5. V ČERVÁNCÍCH (Alfons Breska)
  6. SETKÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na křídlech větrů. (Jaroslav Vrchlický)
  8. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  9. AMOR A PSYCHE OD CANOVY. (František Kvapil)
  10. DOMA! (Jaroslav Vrchlický)