Květ lipový jenž na cestě(J4m)
když pospíchali k nevěstě(J4m)
jim s větví k hlavě splýval(J3f)
v ráz připjali si ku pasu(J4m)
a jiný dívkám do vlasu(J4m)
a jeden k tomu zpíval(J3f)
Ten květ jim voněl do duše(J4m)
a dívkám v skráň zpod loktuše(J4m)
tak čaromocnou vůní(J3f)
že nežli přišli v dědinu(J4m)
měl dívku každý jedinu(J4m)
a srdce nechal u ní(J3f)
Ó květe lípy v červenci(J4m)
ty nejvonnější ve věnci(J4m)
když letní zří tě dobou(J3f)
jak žínce skromné liliji(J4m)
tvá snítka čelo ovijí(J4m)
svých květů prostou zdobou(J3f)
vždy vzpomene jak v okrasu(J4m)
tě dívce své vplet do vlasu(J4m)
a ovil její skráně(J3f)
to tehdy jeli v dědinu(J4m)
na svatbu dívku jedinu(J4m)
měl každý po své straně(J3f)
i bylo tenkrát radosti(J4m)
div prsa vše to uhostí(J4m)
a jásotu a křiku(J3f)
na čele vesských hudců tlum(J4m)
za nimi hosté jas a šum(J4m)
na vozích v táhlém šiku(J3f)
Tu pentlí bylo po paty(J4m)
a snítek plno s poupaty(J4m)
a šátky samé květy(J3f)
na zlatých čepcích z hedbáví(J4m)
skvost mléčných perlí měňavý(J4m)
a zpěvu plné rety(J3f)
I zněla píseň veselá(J4m)
od statku až blíž kostela(J4m)
až tuchla hudcům duše(J3f)
v to kmotři bradou kývali(J4m)
a kmotry zplna zívaly(J4m)
a modlily se suše(J3f)
v kostelík když vkročili(J4m)
svá čela nejprv smočili(J4m)
vod posvěcených třísní(J3f)
pak postoupili k oltáři(J4m)
ten tonul světel ve záři(J4m)
kůr kantora zněl písní(J3f)
A co se tak k ní vinul on(J4m)
rty jeho náhle přelet ston(J4m)
a slzou jihlo oko(J3f)
to nikdo nikdo netušil(J4m)
jak on se tenkrát zasmušil(J4m)
v svém srdci přehluboko(J3f)
že než rok mine za rokem(J4m)
své děvče v hrobě hlubokém(J4m)
on skryje v prvním mládí(J3f)
a že ač si to s ní neřekli(J4f)
ni v kostele když poklekli(J4m)
přec měli se tak rádi(J3f)