Plály vínem zlaté číše plály oči žárem(T7f)
jediný jen starý kníže mlčel nad pohárem(T7f)
Jaká chmura slunko naše tvoje čelo stíní(T7f)
Vylétli snad z doupat zase na lup Tataříni(T7f)
těžké meče uchopivše bojaři se ptali(T7f)
Hoj vždyť věru dosti dlouho naše zbraně spaly(T7f)
V teplé krvi havranů těch napojíme oře(T7f)
hejna jejich zaženeme do černého moře(T7f)
Usmívavě pozved kníže hrdé čelo svoje(T7f)
Ó jak jste vy děti milé nedočkavi boje(T7f)
Nevylétli v naše kraje Tatarové draví(T7f)
ale vpadly upomínky do mé staré hlavy(T7f)
Právě rok je dnes již tomu Unavený honem(T7f)
ulehl jsem ve stín vrby na pažitě vonném(T7f)
zřel jsem jak se u mých nohou jasný pramen pění(T7f)
a šum jeho zkolébal mne v lehké polosnění(T7f)
Náhle mne však probudily svěží dětské hlasy(T7f)
děvčat dvé si u potoka pletlo zlaté vlasy(T7f)
Zpola ještě pouhé děti neznající bolu(T7f)
brodily se v jasné vodě dováděly spolu(T7f)
Pak usedly pod olšiny a s tajemnou tváří(T7f)
vyprávěly pohádku si o šedivém cáři(T7f)
Kterak když mu sto let bylo dobrá lesní víla(T7f)
nejkrásnější smrť si vybrat jemu dovolila(T7f)
Nezaslech jsem konec bájky Plaché bujné děti(T7f)
rozběhly se po lučině věnce uvíjeti(T7f)
Od těch dob jsem bez výsledku často v dumách hádal(T7f)
kterak volil cář ten šedý Jaké smrti žádal(T7f)
A kterou smrť já bych volil kdyby dobrá víla(T7f)
cestu k hrobu vybrati si mně snad dovolila(T7f)
Milé děti právě dnes již plných sto let je mi(T7f)
brzo brzo pokryjete moji hlavu zemí(T7f)
V oku na půl lehký úsměv na půl slzy bolu(T7f)
sivou hlavu k ňadrům sklonil Ticho kolem stolů(T7f)
Bojaři se zadumali na vše padla tíseň(T7f)
V tom u dveří javorových zazvučela píseň(T7f)
O slunéčku Vladimíru i o slávě jeho(T7f)
vyprávěla prostá píseň slepce pocestného(T7f)
Píseň lidu neumělá ale z prsou vzatá(T7f)
jeho povzdech jeho jásot i modlitba svatá(T7f)
Vším co cítil národ celý v jasném tonu zněla(T7f)
Požehnání Vladimíru z dálky přinášela(T7f)
Blaženě se usmál kníže Hlava jeho klesla(T7f)
v tonech písně huslařovy smrť se k němu snesla(T7f)