Když se nástroj rozletí...

A. K. Lešan

Když se nástroj rozletí, je to radosť slyšeti, jak to zní a zvoní; sladká je to hudba mi, snad i tam pod hrudami steskne se mi po ní. Zvučí to tak vesele do mé dílny setmělé, že se zjasní líce; a jak práce ubývá, nástroj můj se zahřívá stále víc a více. Já nad prostým zjevem tím častokrát se zamyslím při svém díle denním, a jak nástroj pospíchá, jak to zvučí do ticha, táhne to mým sněním: Jak se často proklíná tíha práce jediná, že nás rve a kruší! Však nechť dlaň nám krvácí, přece jenom při práci zahřejem si duši!

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

64. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zpěvačce chodských písní. (Antonín Klášterský)
  2. Ráno. (Antonín Klášterský)
  3. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  4. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  5. HARFA. (Jan Červenka)
  6. Břítov. (Antonín Klášterský)
  7. Horečně prsty po strunách mi jezdí – (Fanda Šimková-Uzlová)
  8. 72 Drobné kvítko z milé ruky (Jan Evangelista Nečas)
  9. JURAJDA. (František Táborský)
  10. Kytice růží. (Růžena Jesenská)