V DUBNU
Liják na tvář
polí padá,
křtiny slaví
země mladá.
Nebes oči
slzy roní,
v harfě větví
blahem zvoní:
„Vykoupáme
louky, chaty,
obléknem jim
jarní šaty.
Napojíme
lačnou zemi,
by se skvěla
plody všemi..“všemi...“
[12]
Stříbro v lada
štědře padá..padá...
Jaří bují
země mladá
[13]