MÁJOVÁ
Hod vůní, barev slaví den.
A medonosnou znělkou včel
se vzduch jak lyra rozzvučel.
Kraj svůdnicky je vyšňořen,
jak milostnice marnivá,
jež leží v loži z květin, sníc,
a stromu vějířem si líc
před žárem slunce zakrývá.
Tak odpočívá v zářných snech.
Jak vánek šeptá její dech,
v němž motýli se líbají.
A v zmládlých nitrech vyžívá
se máje hudba vášnivá
a srdce láskou zkvétají
[14]