VÍTĚZNÁ PÍSEŇ.

Otokar Březina

Vysvětli duše má extatickou slávu té písně němých nejvyšších oktáv(Na) když bolest železným klíčem napjala struny tvé v poslední nejhlubší závit(Na) dle základního tonu tajemného ladění v němž vesmírem zvoní(Na) hymna Nepoznaného(Na) Opojení nás vedlo v nejnižší rozlohy snění se svahů denního světla(Na) a mlhy nám stoupaly vstříc ze zdrojů jimiž omamovaly se věky(Na) a karavany nesčíslných duší Černé slunce smrti tam plálo(Na) a házelo paprsky podmíněné jinými zákony chvění(Na) Na květy naší lásky a touhy se přissálo zsinalou žízní(Na) pilo z nich růžové dechnutí jiter zardělých svatebním procitnutím(Na) ledovým ohněm je ztrávilo až barvy z nich kouřily špinavým dýmem(Na) a v slzách tekla z nich vyhnaná vůně a rozkoš pozemských zraků(Na) Dráhy našeho letu jenž vířil královstvími sluncí v uzly zaklesla tíže(Na) síť mystická jak motýly chytající světy a lovící k Středu(Na) Uhaslé rytmy staletých pochodů táhly po výkřicích oněmlých věky(Na) Mrtvé vichřice vyvrácených uhelných lesů slova nám trhaly u rtů(Na) Bohatství nesčetných pozemských zraků padala spálená v hlubiny dálek(Na) jež v žití dělily duše a naplnily nám okamžiky příští tisíciletími(Na) Cítili jsme blízkost bratrského množství objetí nesčíslných dechů(Na) polibky beze rtů které jsme vraceli silnými polibky omdlívání(Na) Avšak hustá krev země nám polarisovala v zracích záření smrti(Na) a radostná odpověď naše sípěla němá výkřikem stisknuté hrůzy(Na) onou hlubokou řečí jíž život odpovídá Neznámému(Na) než přijde chvíle přijmouti nový pořádek věcí Má duše(Na) Je teskná tvá vítězná píseň transponovaná do oktáv pozemských tonů(Na) Šťasten kdo jí neslyší zníti dříve než Zemdlením nabude síly(Na) Však kdo ji uslyší jednou zvoní mu příšerně ze sladkého přiznání lásky(Na) zvoní mu z tlukotu srdce k srdci přižehnutého(Na) Z šepotu rozestýlaného lože z tepotu křídel zpívajícího jara(Na) ze chvění obracených listů v knize básníka milovaného(Na) i z lepkavého šelestu malířského štětce na plátně kde září kouřící do tmy(Na) umění maluje prchavé symboly Snění tahy fosforovými(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

30. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve stínu. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. Ztracená píseň (Otokar Fischer)
  3. X Řev hmoty, jež věkům vstříc kypí pravěká (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Ty měkké melodie... (Julius Alois Koráb)
  5. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  6. Snad potom... (Otokar Březina)
  7. ÚSMĚV ŽIVOTA. (Otokar Březina)
  8. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  9. V Naslouchej, duše má, když opustila’s právě (Rudolf Medek)
  10. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)