Hvozd.
Jak je to? Věru, nevím dosud;
přátele, touhy, krásné ženy,
vše vzdálil, zhltl lačný Osud,
jen šerý hvozd zbyl beze změny.
Za zpěvu ptactva starou stezkou
zamlkle kráčím, mezi kmeny,
k hřbitovu, kde pod černou deskou
sny Marie mé uloženy.
Juž zašlé doby zapomněny,
vše zhltl krutý, lačný Osud,
přátele, touhy, krásné ženy,
jen šerý hvozd, ten stojí dosud.
18
Stéphane Mallarmé.