MAGICKÉ PŮLNOCI.

Otokar Březina

V NAŠICH nocích stíny drahých bloudily, k našim duším beze slov nám šeptaly, pod jich kroky aureoly z květů zářily a do tušení našich sálaly. Ticho bylo úsměvem a vonnou předzvěstí, letem nesčíslných křídel nesenou, znělo zlahodnělým hlasem dávných bolestí a čistých políbení příštích ozvěnou. Naslouchali jsme mu vzrušeni a zmateni, hloubkou záhadnou svých duší dojati, a náš každý dech byl procitnutím ze snění a každé procitnutí jemnou závratí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

94. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME... (Antonín Sova)
  2. LÁSKA. (Otokar Březina)
  3. ELEGlE (Rudolf Medek)
  4. ŽALM ODCHÁZEJÍCÍCH POKOLENÍ (Otokar Březina)
  5. JITRO. (František Sís)
  6. NÁLADA. (Otokar Březina)
  7. PO TEPLÉ NOCI. (František Taufer)
  8. VĚČNOST (Růžena Jesenská)
  9. HŘMÍ KOČÁRY... (Antonín Sova)
  10. MODLITBA ZA NEPŘÁTELE. (Otokar Březina)