PŘIROVNÁNÍ.

Ludvík Lošťák

Jest člověk jako jar květ(J4m) jenž na zelených lukách pučí(J4f) a když se zima vrá zpět(J4m) zas hrobu kle do ručí(J4f) Ó mlá sno(J2f) ach lásky dno(J2f) vznik a zmar(T2m) jest nebes dar(J2m) jenž květy plo no(J3f) Jest lidská duše jako den(J4m) jenž v kolébce se mra ro(J4f) a když je sluncem unaven(J4m) noc v jícen mračen zpět jej ho(J4f) Ó mlá sno(J2f) ach lásky dno(J2f) vznik a zmar(T2m) jest nebes dar(J2m) jenž duše plo no(J3f) Jest srdce lidské jako zvon(J4m) jenž v hloubi duše du tem(J4f) mřeť ono jako zvonu tón(J4m) když síc sví na tvář ze(J4f) Ó mlá sno(J2f) ach lásky dno(J2f) vznik a zmar(T2m) jest nebes dar(J2m) jenž srdce plo no(J3f)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

490. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ballada. (Antonín Klášterský)
  2. Do památníku. (Herma Pilbauerová)
  3. Tři keře. (Augustin Eugen Mužík)
  4. COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (Herma Pilbauerová)
  5. Motýl. (Adolf Heyduk)
  6. Se skrání mých již věnec spad. (Ervín Špindler)
  7. Duma při slunce východu. (Adolf Heyduk)
  8. Ó milujme! (Jaroslav Vrchlický)
  9. IV. (Milan Fučík)
  10. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě (Augustin Eugen Mužík)